Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého

torzo kamenné sochy

Katastr: Česká Lípa     Obec: Česká Lípa

Socha původně stála na kamenném mostku přes potok na polní cestě, vedoucí z Lad do Častolovic. Po restaurování v roce 2008 bylo torzo sochy vystaveno v budově městského úřadu čp. 1 na Náměstí T.G.M. v České Lípě.
GPS: 50°42´41.792"N, 14°32´19.086"E (původní poloha).

Popis: Torzo stojící pískovcové figury sv. Jana Nepomuckého v klasickém ikonografickém zobrazení s krucifixem na pravé ruce. Chybí hlava, obě ruce, krucifix a nohy. Almuce, kasule i rocheta volně splývají dolů v pravidelných velkých záhybech.

Historie:
      V soupisu kaplí a křížů děkanství Česká Lípa z roku 1837 je poznámka, že socha byla v roce 1934 poškozena. Po destrukci celého mostku (neznámo kdy) byla socha povalena do koryta potoka, kde byla zanesena hlínou a zavalena kameny. V roce 2008 bylo torzo po upozornění pracovníky Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě v korytě identifikováno. Komise pro regeneraci městské památkové zóny městského úřadu se poté rozhodla torzo vyzvednout, restaurátorsky zajistit a přesunout na vhodné místo.

Oprava torza, 2008:
      Torzo sochy je velice fragmentární, zachovalo se pouze tělo bez hlavy a končetin. Hlava byla odlomena těsně nad rameny, kde je uprostřed znatelná jamka po čepu. Nohy jsou odlomeny v úrovni kolen, levá ruka je odlomena pod ramenem i s většinou šatu. Pravá ruka, která držela krucifix, je také zcela odlomena až na palec, pod kterým je znatelný obrys kříže a těla Krista. V těchto místech byl povrch pokryt cementovým šlemem. Lem rochety je zdoben krajkovým ornamentem. V přední časti se konec záhybu rochety s krajkovým ornamentem odlomil při vyprošťování z potočního koryta. Na povrchu torza se dochovaly zbytky barevné polychromie - klerika: černá barva, rocheta: bílá barva, krajkový ornament rochety: žlutá a bílá, almuce: černá barva, provázky se střapci almuce: okrová barva, ozdobné šňůry: citrónově žlutá. Zbytky barevné vrstvy jsou zkrakelovatělé, ale při dotyku neodpadají. Na torze se lokálně nacházejí zbytky biocidního napadení.
      Z důvodu náchylnosti polychromie k odrolování při čištění větším tlakem bylo torzo očištěno nízkotlakou parou s detergentem za oplachování pitnou vodou. Lokální zbytky biocidního napadení byly dočištěny silonovými kartáčky. Cementový šlem byl odstraněn mikropískovačkou s korundovou drtí. Po vyschnutí bylo přistoupeno k zpevnění, kvůli vysoké nasákavosti kamene byl použit Funcosil 300E. Povrch byl zpevněn pouze lokálně na místech, která se drolila - většinou po odlomených částech sochy. Pro injektáž prasklin byl zvolen tzv. stavebnicový systém firmy Remmers. Vyinjektováním prasklin Funcosilem 300E, na to injektováním Funcosilu 500E a Funcosilu 500E plněného injektážní směsí KS E Fullstoff. Injektovací hmota byla zamyta lehce pod povrch torza lihem, aby byly praskliny lehce znatelné. Dolepení a dotmelení části odlomené při vyzdvihování torza byly provedeny standardním způsobem: lepení epoxidem 1200 plněným aerosolem pro zvýšení viskozity a tmelení minerálním probarveným tmelem podobné zrnitosti, vytvořeným z 1 dílu přesátého říčního písku, 2 dílů střeleckého křemičitého písku a 1 dílu cementu. Použité pigmenty: citronová žluť, šedý fronton, světlý okr a kaštanová hnědá. Do tmelu byl pro lepší transparentnost přimíchán 3% roztok disperze s vodou. Na patinování injektovaných prasklin a tmelu byly použity pigmenty mísené s lihem nanášené malými štětečky. Tupováním a vrstvami lazurních nátěrů byly světlé tmely zapojeny do barevného celku torza. Po konzultaci s hlavním technologem nebylo přistoupeno k zažehlování krakelů barevné polychromie z důvodu dobré přilnavosti krakelů. Změny optického charakteru krakelů a zvýšení povrchového napětí, při zažehlení nebo fixaci barevné vrstvy by pro plánované umístění torza nebyly žádoucí.
      Ošetřené torzo bylo osazeno do pískovcového soklu na nerezový čep, na pískovcový sokl byla osazena skleněná destička s nápisem: "torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z mostu na staré cestě z Lad do Častolovic" a památka byla vystavena v průchodu městského úřadu na Náměstí T.G.M. čp. 1 v České Lípě.
      Restaurování provedl člen občanského sdružení restaurátor Jan Fedorčák z České Lípy.